středa 30. října 2013

Přáníčko se záložkou jako pozornost

Foto a text: Ilona Č.

Nedávno měla narozeniny moje kamarádka. Když jsem přemýšlela, jaký dárek zvolím, vzpomněla jsem si na její zálibu v knihách a řekla jsem si, že jí udělám přáníčko se záložkou. Postup je velmi jednoduchý, zkuste si ji udělat se mnou. Malý dárek se vždycky hodí :-)

Všichni máme doma prošlé, neplatné, nepoužívané... plastové karty. Až už jsou to prošlé kreditky, nebo karty, které dostáváme od nejrůznějších společností pro nejrůznější účely…. Všechny se hodí pro svůj flexibilní materiál. Použijeme je k recyklaci a vyrobíme základ záložky.


Z nepoužívané karty odstřihněte pruh široký 3cm.


Pomocí kleští zakulaťte všechny 4 rohy.


Do základu záložky vyrazte pomocí kleští na průchodky tvar písmene U. Díky zarážkám na kleštích bude tvar rovný a pravidelný. Případné otřepky můžete odstranit jemným pilníkem (stačí ten na nehty).


Akrylovou barvou natřete základ záložky z obou stran a nechte dokonale zaschnout.


Připravte si zdobení vrchní části záložky. Já jsem zvolila výsek větvičky a ptáčka a doplnila jsem to kovovým komponentem květinky. Celou kompozici nalepte na vrchní polovinu přehnutého výseku kolečka.


Ptáčka slepte pomocí lepidla se základem záložky.


Připravte si základ přání, polepte barevnými papíry, dozdobte washi páskou. Barevné papíry nalepte na přání tak, aby v horní části zůstala volná "kapsička" pro vsunutí záložky.


Přání může zůstat bez textu, nebo můžete natisknout narozeninový text. Zde je použita Ketina Gratulace.


Záložka v knize...

pondělí 28. října 2013

Proč Project Life?

Foto a text: Kamila Š.

Jsem matka dvou holčiček, teď na mateřské, předtím jsem pracovala v montessori centru  a nyní také pracuji metodou Feuerstainova instrumentálního obohacování s dětmi i dospěláky. Vystudovala jsem Kulturní historii, proto občasné filosofické úvahy o smyslu dějin :-) Čas plyne a já zjišťuji, ač fotek plný PC, hlava je děravější a nezapomenutelné hlášky dětí jsou zapomenuty. Někdy se složka fotek prostě ztratí z počítače a ani v koši není. Tak jsem se rozhodla jet na druhý konec naší republiky s myšlenkou, že to vše musím napravit a někdo mi jednoduše ukáže, jak se to dělá. A ukázaly :-)

V následujících fotkách je zachycen proces vstupu do ZŠ v Č. Budějovicích. Pro mě to byl rozhodující okamžik, skončilo jedno a začíná další období. Proto jsem s tímto tématem začala. Nejde přímo o klasický Project Life, zachycení dní jak jdou za sebou. Rozhodla jsem se začátek dělit tematicky a od Nového roku mám v úmyslu jet po časové linii.


Vydaly jsme se na zápis. Po dlouhém rozmýšlení jsme zvolili obtížnější cestu každodenního dojíždění 20 km do ČB. Když jsme čekaly na schodech, tak jsem uvažovala o správnosti rozhodnutí. Sofi byla čerstvě šestiletá a ač se věnuji výchově a vzdělávání dětí, nevěděla jsem, zda už je sociálně "zralá". Dnes vím, že to zvládá. Před školou zamávám a jde sama s obrovskou taškou do třetího patra. A v podvečer si doma udělá úkoly. Taky sama.


Narozeniny - den jako malovaný, ale nálada pod psa. Asi když se na něco moc těšíme, tak si to dokážeme svým očekáváním dokonalého dne pokazit. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč se den nevyvedl.


1.den ve škole - po krátkém dýchánku v prázdné škole jsme se vydaly hledat učebnu 1.B., šatny a družiny. Moc učitelek nevědělo, kde máme hledat. Stoupaly jsme až do 3. patra po úzkých schodech a funěly o sto šest. Tedy já s Beátkou v náručí. Nechápala jsem, proč prvňáci musí být tak vysoko. Když zazvonilo, vešla třídní a za 10 minut nastal pro nás s Beou konec ve škole. Trošku mne to rozladilo a proto ty úvahy.


Zatím štastný konec. :-)

sobota 26. října 2013

Project Life - 22. týden

Tento týden se mi podařilo dokončit hned dvě dvoustrany, kéž by se tímto tempem dařilo i nadále. Aktuálně mám skluz přesně 20 týdnů :-(


Stránku tentokrát tvoří převážně fotky ve velikosti 10 x 15 cm, takže to šlo rychle od ruky :-)


Úvodní fotku s označením týdne jsem upravila v PicMonkey a přidala text. Nápis HAPPY je z archu samolepek ze sady Here & Now od Echo Park. Na archu je jen nápis HAPPY, ale brzy v novinkách najdete celou dřevěnou abecedu.


"Náš" vinohrad, to je takové v(d)ěčné téma :-)


Tady jsem použila velkou kartičku a rozřízla ji na dvě části, abych ji mohla dát do dvou malých kapsiček. Pravá část je dozdobená malinkatým výřezem od Wycinanky (doufám, že se mi je podaří vložit do e-shopu tento víkend).


V této době jsem přeorganizovala svou pracovní plochu a taky mi přišla první velká várka dřevěných Keta razítek. To jsem si musela zvěčnit, měla jsem z nich obrovskou radost. Jsem líná používat cling razítka a hlavně se bojím, že mi spadnou z bločku a zničí mi projekt, navíc mě nebaví uklízet je zpátky do obalu... takhle otisknu co potřebuju a hodím zpět do krabice... Super!!!


Letos to opravdu vypadalo, že budeme topit celý rok. Už před pár týdny jsem si fotila oheň v krbu a psala k tomu poznámku, že je to poslední oheň sezóny. Nebyl...


Tak jako nemusím si do PL dávat úplně všechno... ale já chci :-) Výsek bubliny je raznice od Woodware, písmenka jsou od Basic Grey - jsou super, je tam strašně moc samohlásek. Podkladová kartička je z minikolekce Everyday od Simple Stories (stejně jako ta předchozí rozdělená).


Dětičky, dětičky, dětičky :-) Bez nich bych asi taky nedělala PL po týdnech, ale po měsících určitě. Člověk (nebo aspoň já) toho za ten měsíc tolik posbírá... tolik věciček, lístečků, pohledů... a je mu líto to vyhodit. (Na zpracování mi tu například čekají i papírové krabičky od hranolek, dokonce několik druhů - jedna sada z koupaliště, kam Ema s Petrem v létě každý den jezdili, druhá krabička jsou hranolky z první Emičácký návštěvy u McDonalda :D... a mám tu i krabičku od krému, z doby, kdy jsem usoudila, že je na čase začít kupovat kosmetiku pro zralou pleť :-D)


Mňam. První letošní třešně! Ale stejně jsem si jich moc neužila. Byly letos takové bez chuti, moc dlouho nevydržely,  byly hned měkké a to já nemám ráda :-) Tchán s tchýní mají skvělé třešně, ale bylo mi trapné si o ně říkat, když máme na zahradě obsypaný celý strom :-) Kartička je od Simple Stories, malé svorky taky, ta velká je z kolekce Tangerine od My Mind´s Eye. Text jsem si natiskla na samolepicí štítek.


Udělat (v rámci možností) "dobrou"  fotku jednoho dítětě je umění. Neposedí, nedívá se kam má, když se konečně natočí jak potřebujete, začne dělat ksichty... Ovšem udělat "dobrou" fotku dvou dětí je téměř nemožné :-) Když se natočí jedno, druhé se kouká jinam, když se jedno konečně usměje, druhé už začíná brečet... a když už to konečně vypadá, že to půjde, jedno vypadává druhému z rukou a vy nevíte jestli chytat dítě, nebo držet foťák... Tak snad to někdy vychytáme :-)


Kartička je opět od Simple Stories, nápis Friday už tam byl, jen jsem ho obtáhla tenkým černým fixem, takže to vypadá jako samolepka :-) 


 Minimalismus...


Tuto kartičku jsem nemohla nepoužít :-) Obrázek kola a nápis Enjoy the ride jsem doplnila dalšími nápisy a šipkami (razítka Ali Edwards). 


Děkuji za návštěvu a přeji vám prima víkend!

středa 23. října 2013

Jak uvázat mašličku

Foto a text: Ilona Č.

Když jsem začínala s přáníčky, tak jsem ráda používala na jejich dozdobení mašličky. Je mnoho způsobů jak mašličku uvázat. Já mám nejraději takovou tu klasiku, bez použití vidličky :-) 

Od začátku jsem používala jednolící atlasové stuhy v šířce 6 mm. Tvar mašličky se mi docela dařil, jen jsem pokaždé, když jsem mašličku uvázala, měla jeden konec lesklý – líc, ale druhý byl vždycky z rubové strany, prostě ta druhá se neleskla. Dlouho jsem hledala jak uvázat mašličku tak, aby oba konce byly lesklé, lícové a našla jsem.

Vezmeme proužek stužky a uděláme na něm dvě smyčky.


Smyčky přeložíme přes sebe.


Smyčky zavážeme jako když vážeme kličku na tkaničce u bot.


Mašličku utáhneme a upravíme tak, aby se nám tvar líbil. Na fotce je dobře vidět, že mašlička má oba dva konce lícové, lesklé.


Mašličku můžeme použít třeba na přáníčku, které má neobvyklý tvar. Jeho příprava je jednoduchá. Uřízneme si pruh papíru o rozměrech 28 x 10,8 cm a narýhujeme si ho. První rýha bude 10,8 cm od okraje, druhá rýha bude od okraje vzdálená 21,5 cm.


Pak si vyřízneme kulatý otvor o průměru 6,5 cm v místě, kde máme druhý přehyb. Vyřezávací šablonu umístíme tak, aby rýha procházela jejím středem. Tím je zajištěno, že po složení se obě poloviny budou přesně překrývat. Dále si připravíme kulatou ozdobu. Její vnější část musí být menší, než vyříznutý otvor v přáníčku. Já jsem zvolila vroubkované kolečko o průměru 6 cm.  Poslední kolečko, které tvoří střed ozdoby, má průměr 4,2 cm. Ozdobu si zkompletujeme.


Spodní část přání přehneme směrem nahoru a do otvoru si připravíme kulatou ozdobu. Tu pak přilepíme do místa otvoru tak, aby klopa přání šla přehnout přes ozdobu a ozdoba byla dobře vidět.


Aby se přání neotevíralo, na spodní část přilepíme na 3D pěnové čtverečky výřez srdíčka, které si dozdobíme připravenou mašličkou a klopu přání za srdíčko zastrčíme. Pěnové čtverečky lepíme do spodní poloviny srdíčka, aby nebránily při zavírání klopy.


Dovnitř hotového přání můžeme vlepit ještě bílou kartičku s textem…


A takto vypadá hotové přáníčko.


pondělí 21. října 2013

Project Life z lázeňské dovolené

Foto a text: Ilona Č.

Project Life mě zaujal. Začala jsem s ním před prázdninami a snažím se aktuálně každý týden plnit. Fotím všechno. Od toho jak mi rostou cukety, přes výlety a oslavy, až po kdejakou momentku s dětmi. Často jsou to fotky, které bych normálně na velkou dvanáctkovou stránku nedala, protože to je prostě... momentka. A tak se mi PL moc líbí, protože tím, že krom velkých věcí se tam objevují i tyhle maličkosti, je to ŽIVOT. 

Pro PL většinou používám celé kolekce, nebo jejich části.  K papírům pořídím samolepky a písmenka, někdy i brads…. Já prostě mám ráda, když je to sada. Ladí mi to. Papíry si rozstříhám, roztřídím podle velikostí a rovnou je zařadím do kapes. Tím, že jsem docela aktuální, pořizuji kolekce podle období. V létě jsem měla I Heart Summer od Simple Stories. Po skončení prázdnin jsem pořídila suprovou podzimní kolekci Harvest Lane (také Simple Stories :-D) a z ní jsou také kartičky na dvoustraně, kterou vám chci ukázat.

Vybrala jsem něco aktuálního. Byla to dovolená s klukama ve Františkových Lázních.


První kartička je textová. Tiskla jsem přímo na kartičku, ale protože to nemám tak jednoduché s nastavením a tiskem (mám zastaralý počítač a ještě zastaralejší tiskárnu) napíšu si text ve wordu při nastavení A4 naležato, patřičně zvětšený na celou stránku. Pak před tiskem zvolím: Nastavení velikosti papíru 6 x 4 a vytisknu.


Tahle fotka vznikala na přímý popud mojí myšlenky, že chci vytvořit koláž. Nafotila jsem spoustu fotek s minimálními rozdíly (moji vtipálci to pojali po svém a předváděli výstavní ksichtíky :-D) a pak jsem je v programu PicMonkey upravila do této podoby. Vyhovuje mi to a často to používám. Mnoho fotek do jedné kapsy.


Kapsička s datem je z obyčejné bílé čtvrtky na kterou jsem nalepila samolepky z podzimní kolekce. Protože u písmenek většinou není nic, co by nahradilo háček, tady jsem si pomohla kamínkem ve tvaru srdíčka.


Poslední kartička vpravo dole je koncipovaná jako pohlednice. Bohužel nemám raznici ve tvaru známky, tak jsem "známku" jen vystřihla a přes ni jsem natiskla kousek poštovního razítka od Kaisercraftu. Celé jsem tisknout nechtěla, protože na dalším kousku je Eifellovka :D.


Na další stránce stojí za zmínku fotka letadla, na kterou jsem přímo v programu PicMonkey přidala text. Font se jmenuje Budmo Jiggler.


Na téhle stránce je ještě jedna věc, která poutá pozornost. Je to papírový kelímek, který je k zakoupení u jednoho z léčivých pramenů. Ustřihla jsem ho a nalepila na kapsu. Do něj jsem vložila dřevěnou turistickou známku.


Tak, to je můj Project Life :-)


P.S. Také pracujete na svém Project Life albu, Smash deníku, nebo podobném formátu? Moc rádi vaše stránky zveřejníme na našem blogu. Pošlete nám pár fotek, něco málo textu (přibližně v rozsahu dnešního příspěvku) a my vám za odměnu pošleme slevový kupon v hodnotě 200 Kč na nákup v e-shopu www.prettypapers.cz.

úterý 15. října 2013

Project Life - 21. týden

Mé milé, já vím... omlouvám se... v posledních týdnech se sešly nepříznivé okolnosti a na blog prostě nezbyl čas :-( Prvně bylo hektické chystání do Liberce, další týden hektické vybalování (zboží) a balení (objednávek)... A když jsem si k tomu konečně o tomto víkendu sedla, dolepila jsem další týden, slavnostně ho vyfotila a začla jsem upravovat fotky... rozhodla jsem se, že už nadále NE-MO-HU vystát svůj zaseklý touchpad a klávesnicí píšící každé druhé písmenko a jala se spravovat :-) Výsledkem byl 100% nefunkční počítač, který chtě nechtě musel do servisu (uáááá!!!!!!!!) 


Vrátil se mi sice funkční, nicméně totálně vymetený od všeho (kde jsou má nastavení a instalace, programy, placený Office...?????? Fotky naštěstí mám!) a stále neopravený (proč si někdo neposlechne až do konce, když zákazník popisuje závadu????). Klávesy fungují na speciální heslo - vždy se mi to rozchodí, když si na FB začnu psát s Iriskou :-) Kdybyste někdy měly nějaký problém, taky to vyzkoušejte :-)


Dnes jsem ale dala Limetce slib, že stránečku večer zveřejním. Čekala ji sice asi trochu dřív, ale ještě stíhám (pokud si pohnu :D). Brečím si tu u toho, protože jsem se před chvílí odlíčila a nějak mi nedošlo, že mám před sebou ještě povinnosti, které nelze řešit se zavřenýma očima. Normálně mi oči neslzí, ale dnes jako na potvoru... Ale když já prostě musím... taky už se chci pochlubit novou stránečkou :-)


Chtělo se mi napsat, že tento týden se nesl ve znamení... ale zjistila jsem, že vlastně ve znamení ničeho. Vůbec nic se u nás nedělo (a přece je to na dvě stránky, haha). Ale abych dokončila větu, tak tento týden se nese plně ve znamení Simple Stories (to jste nečekaly, že ne? :D)

Na předchozí kartičce je moje zamilovaná fotka. Byla otřesná, ale v PicMonkey se mi ji podařilo změnit, lípla jsem tam digi-samolepku a opravdu moc se mi líbí. (Našim "libereckým" ženám připomínám, že přihlašovací údaje jsou stále aktivní a platné do 30.10.!!! Můžete tedy využívat i prémiové placené funkce.)

Všechny podkladové kartičky (až na výjimky, které zmíním) jsou z nových Simple Stories kolekcí - převážně Baby Boy a Him. Skládalo se to skoro samo :-)


Levá kartička je taky z miminkovské sady, ta pravá je zadní strana z předešlého týdne, zrovna se to tak hezky barevně hodilo. No a mé nové razítko v akci :-))) Jsem se fakt zamilovala! 

Adam touto dobou nedělal nic jiného, než jen ležel na zádech a na střídačku pozoroval své ruce. Držel si je hezky vzhůru, aby na ně dobře viděl :-)


Druhá strana je taky věnovaná chlapům. Já se tak někdy nasměju, když přemýšlím, co bych mohla přidat za "ozdoby"... :-) Byla to celá série fotek v podobném duchu, nevěděli, že je fotím. No a prostě jediná věc, která mě okamžitě napadla, byli Pat a Mat. Dokonalé!!!

Kartičky Simply Amazing a 24 seven jsou z kartičkové čtvrtky z kolekce 24/Seven od SS.


Tak jako nemůžu říct, že by ta stránka vyloženě ladila :-) Dokonce skoro vůbec... ale nějak mi pochyběly fotky a příběhy, byla jsem v časové tísni a ještě jsem chtěla vyzkoušet opravdu hodně jednoduchý styl. Měla jsem tu rozdělané nové sady a nechtěla jsem přidávat nic moc jiného. Prostě v rámci možností - mám hotový další týden, to se počítá :-)


Když jsem viděla tuto kartičku, nemohla jsem ji nepoužít :-) Z kolekce Him od SS.
 

Krásně barevná kartička Captured je ze sady Everyday, ta šedá hned vedle je opět klučičí (Him).


Ať žijí washi pásky!!! Rada nad zlato - když nemáte o čem psát, nalepte tam washi!!! To skoro nejde vidět, že tam mám jen dvě věty o ničem :-)


Tak jako není to vyloženě o ničem... :-) Je to o tom, že jsem byla pro poštu a krááásně pršelo a svítilo slunko a já jsem si potřebovala vyfotit kapky na skle a mokrou silnici.  Pak tam byli ještě čápi, ale na ty jsem neměla odvahu... fotím mobilem a to se fotí dost blbě, takže nejlépe oběma rukama... a to musela bych stát v zatáčce, kam ani z jednoho směru není moc vidět a to jsem si fakt netroufla :-(


Ono to vypadá, že jsem tento týden vlastně ani nemusela dělat, ale do PL patří i to "nic", co se (ne)děje. Alespoň pro mě... a pro Péťu asi taky, má z toho zábradlí radost, naučil se zase nějaké nové věci... 

A budu si pamatovat, že ve 21. týdnu (resp. jeho 2,5 měsících) Adama ještě pořád nebavilo zvedat hlavu... Sama jsem zvědavá, kdy se to zlomilo, protože teď už samozřejmě jinak než na bříšku se zvednutou hlavou neleží. Nevím, kdy zjistil, že je to tak mnohem lepší. Ale vím, že někde jsou fotky, kde to zničehonic uvidím - usměvavou tvářičku, která si na bříšku lebedí... ne ten zoufalej výraz, který předvedl právě na těchto fotkách :-) A vím, že až budu zpracovávat fotky z minulého týdne, kdy právě začal lézt, nebudu si to už dávno pamatovat a Adam mi možná bude capat okolo stolu. Proto to dělám... nechci tyto maličkosti zapomenout. Mrzí mě, že jsem PL neobjevila dřív, když byla Ema miminko :-( 

Hlavu vzhůru ženy, to dáme!!! Držím nám všem palce, abychom stihly zaznamenat vše, co je pro nás důležité.

A protože to bylo nějaké dlouhé, tak Kamču si necháme na pondělí, souhlasíte?

(Limetko, ještě mám 2 minuty :-))